PŘIJMI TO
Přijmi své pocity, které cítíš zrovna TEĎ.
Přijmi je, ať jsou jakékoliv, neutíkej před nimi, nemusíš.
Dovol jim, aby zůstaly....
Dovol si cítit vše, co v danou chvíli cítíš, je to výrazem lásky k sobě.
Vlny oceán nezasáhnou a jeho podstata se nemění.
Nestav se proti tomu, co je, je nesmyslné hádat se s skutečností.
Jen blázni nechtějí vidět to, co JE.
Přijmi i to, že něco přijmout nemůžeš nebo nechceš.
Prostě přijmi i své nepřijímání, tím můžeš začít.
Pokud si plný odporu k něčemu, také to přijmi, chce to odvahu,
ale stojí to za to.
Možná poprvé v životě nebudeš před ničím utíkat, kličkovat nebo couvat.
Jakmile s tím začneš, svět se ti otevře, budeš z místa klidu – ze své podstaty pozorovat ten nekonečný mumraj myšlenek, emocí, vztahů a situací.
Nejdřív to přijmi a pak udělej to, co cítíš.
Nejdřív to přijmi, třeba neuděláš nic,
jen se pousměješ nad tím nekonečným seriálem trápení a očekávání,
které vycházejí z nepřijímání sebe a toho, co JE.
Zkus jeden den jen přijímat to, jak se cítíš, možná v tom budeš chtít pokračovat další den a další den a….
Najednou zjistíš, že jsi ze svých pocitů neumřel, že tě nezničily.
Tak se síla, kterou zdánlivě mají, přenese na jiné místo, hádej na které?
Přijmi své pocity, které cítíš zrovna TEĎ.
Přijmi je, ať jsou jakékoliv, neutíkej před nimi, nemusíš.
Dovol jim, aby zůstaly....
Dovol si cítit vše, co v danou chvíli cítíš, je to výrazem lásky k sobě.
Vlny oceán nezasáhnou a jeho podstata se nemění.
Nestav se proti tomu, co je, je nesmyslné hádat se s skutečností.
Jen blázni nechtějí vidět to, co JE.
Přijmi i to, že něco přijmout nemůžeš nebo nechceš.
Prostě přijmi i své nepřijímání, tím můžeš začít.
Pokud si plný odporu k něčemu, také to přijmi, chce to odvahu,
ale stojí to za to.
Možná poprvé v životě nebudeš před ničím utíkat, kličkovat nebo couvat.
Jakmile s tím začneš, svět se ti otevře, budeš z místa klidu – ze své podstaty pozorovat ten nekonečný mumraj myšlenek, emocí, vztahů a situací.
Nejdřív to přijmi a pak udělej to, co cítíš.
Nejdřív to přijmi, třeba neuděláš nic,
jen se pousměješ nad tím nekonečným seriálem trápení a očekávání,
které vycházejí z nepřijímání sebe a toho, co JE.
Zkus jeden den jen přijímat to, jak se cítíš, možná v tom budeš chtít pokračovat další den a další den a….
Najednou zjistíš, že jsi ze svých pocitů neumřel, že tě nezničily.
Tak se síla, kterou zdánlivě mají, přenese na jiné místo, hádej na které?
